Výhra, přesto nespokojenost-KP mini

    Předposlední kolo soutěže minižaček přivedlo na naši palubovku naposledy soupeře z Českého Brodu. Bohužel hned při příjezdu nás trenér hostí šokoval sdělením, že přestože má 11 hráček, nebudou hrát oba zápasy, protože mají velkou marodku a museli tudíž doplnit mladšími hráčkami, které nemíní „strhat“. Proč nám o nemocnosti neřekl dříve ( dalo by se dohrát kdykoli během týdne), to nevysvětlil.

            Aby měl soupeř možnost hrát v co nejsilnější sestavě a stále střídat, nechali jsme hrát i vyfaulované hráčky a dovolili Brodu porušit pravidlo o nastupování hráčky pouze ve 2. čtvrtinách. Přesto, pro nás nepochopitelně, opět po prvním zápase trenéři trvali na tom, že druhý zápas neodehrají. Bylo jim jedno, že je hala plná, že všichni ti lidé mají zkažený celý den, protože vzhledem k časům zápasů nešlo nic plánovat. Po několika minutách dohadů souhlasili nakonec s tím, že zápas odehrají, ale pouze na hrubý čas!! Není mi jasné, proč se tyto hráčky učí hrát basketbal, když od nejmenší kategorie jsou učeny, že vlastně není nutné bojovat, že je lepší z boje utéct. Po zkušenostech s velkými Vosami musím konstatovat, že jsme mnohokrát dostali pořádný výprask,přesto šli do takových zápasů zas a zas ne s úkolem vyhrát, ale prohrát o menší rozdíl. Ale NIKDY jsme žádný zápas nevzdali. Možná i proto jsme tam, kde jsme.

            Dost už ale o soupeři, který nám otrávil sobotní den, nutný je pohled do vlastních řad. Bohužel Brod hraje basketbal, který bolí a Vosičky se toho „zalekly“. Jakoby se jim nechtělo jít si pro další ránu, jakoby usnuly na vavřínech jasného vítězství. První zápas nebyl příliš ke koukání. Vršili jsme nepřesnosti, nesoustředili se na signály, některým hráčkám se dokonce podařilo hrát „vybíjenou“ s vlastnímiL Hlavně některé předváděly nechuť běhat, což soupeřkám velmi vyhovovalo. Přes vysokou výhru bylo nutné hráčkám o pauze připomenout, co je náplní naší hry a co chceme dosáhnout. Také to, že je nutné se soustředit více na hru, než na diváky v okolí.

            Domluva fungovala, první pětka se vrhla do druhého zápasu podle pokynů a i na hrubý čas vyhrála svoji čtvrtinu 36:2. Druhá pětka sice pomaleji, ale soustředěně, vyhrála svůj úsek 25:6. Třetí čtvrtina probíhala také podle očekávání, hráčky pamatovaly na výtky a snažily se jich vyvarovat. Zdálo se, že jsme opět tam, kde máme být. Bohužel nás poslední čtvrtina vyvedla z omylu. Opět se opakovala situace z prvního zápasu, některé hráčky jakoby nám dokazovaly, že to prostě nejde, opět běh pouze simulovaly, místo aby se pořádně rozběhly a pokud se už dostaly před soupeřův koš, zcela nepochopitelně přestaly najíždět do vymezeného území, pouze uposlechly rad některých rodičů-trenérů a přes výslovný ZÁKAZ!! ostřelovaly koš ze střední vzdálenosti. Takže soupeř, který měl velmi brzy konto zatížené čtyřmi fauly, pohodlně doskakoval nevydařené střely a prohrál poslední čtvrtinu výsledkem 9:5!!!! Výkon některých hráček této formace je pro nás velkým zklamáním a pro hráčky, které pomýšlejí na ligu, by měl být zdviženým prstem fakt, že v ní může nastoupit pouze 8 hráček a pro některé pak po takových výkonech nebude v sestavě místo!!